— Severská mytologie —

Severská mytologie je souhrn příběhů a pověstí o hrdinech, bozích, vzniku a konci světa. Severský panteon tvoří dva druhy bohů Ásové a Vanové. Severskému panteonu vládnou tři prvotní bozi; Thor, Odin a Frey.
Za nejvyššího je považován Odin bůh run a magie, pak Thor bůh války a Frey bůh plodnosti. Mimo bohů se v severské mytologii taký vyskytují zlí obři, (např. Tjazi). Existuje tady dost nejasné spojení devíti světů, ve kterých sídlí zmiňované bytosti, lidé a duše mrtvých. Další významní bohové jsou například; Loki - lstivý obr, Frigg - manželka Odinova, Hel - vládkyně podsvětí, Idunn - strážkyně jablek mladosti, Bragi - manžel Idunnin a bůh básíků, Aegir - bůh moří, Forseti - bůh spravedlnosti a míru, a Heimdall, který má za úkol hlídat duhový most Bifröst.

Na počátku existovala jen propast mezi říší chladu, mlhy (Niflheimem) a říší ohně (Múspellheimem). V Niflheimu byla studna. Z té studny teklo devět řek, které pořád zamrzaly. Na tento led začalo dopadat teplo Múspellheimu a z toho rozpouštějícího se ledu vznikl ledový obr Ymir a kráva Audhumlajejímž mlékem se Ymir živil.
Audhumla však jednoho dne začla olizovat slaný kámen a z toho se pak zrodil praotec Ásů, Búri. V Ymirovém podpaží se mezitím vytvořil šestihlavý obr Thrudgelm.
Búri zplodil syna Borra, který si vzal za manželku obryni Bestlu. S tou pak měl tři syny; Odina, Vilia a Véla. Z Ymira se pořád tvořili nový obři. Tak se rozhodli je vyvraždit i s Ymirem. Když zabily Ymira všichni obři se utopily v jeho krvi až na dva - Thrudgelmirova ,syna Bergelmiho, a jeho ženu. Borrovi synové z jeho mrtvého těla začaly tvořit svět. Z jeho masa byla země, z kostí hory a skály, z krve moře a řeky a z mozku oblaka. Nakonec vyzvedli jeho lebku, ze které se za pomoci ohnivé jiskry stalo slunce.
Lidstvo bylo stvořeno Odinem a jeho bratry, když na pobřeží a našli stromy z nichž je pak vytvořili. První muž byl Jasan a první žena byla Jíva. Jeden bůh jim dal život, druhý rozum, pohyb a třetí podobu, smysly. Bohové šli do Ásgardu který spojily ze světem lidí, duhovým mostem Bifröstem.

Duše mrtvých (s výjimkou zabitých na bojišti a utopených) jdou po smrti do Niflheimu. Duše utopených, jdou po smrti k bohyni Rén, manželce boha moře Aegiho. Duše mrtvých bojovníku odcházejí do Vallhaly kdese připravují a cvičí na Ragnarok (osudový den, či konec světa). Ragnarok je jedním z nejočekávanějších bojů mezi obry, bohy a lidstvem. 

Odin

Odin je jedním z hlavních bohů severského panteonu, ve kterém jsou i Thor a Loki.
Jeho rodiči jsou obři Borra a Bestly. Odin je bohem smrti, války, magie, run a extáze. On a jeho bratři Vill a Vé stvořili lidi. Dali jim dech a život. Odin přišel o oko když se snažil získat runy z Mimího pramene.
Vykonal první válku s Vany pomocí oštěpu Gungnir. Vlastní kouzelný prsten, Draupnir, ze kterého se stáva osm prstenů asi každou devátou hodinu.
Má koně Sleipniho (jehož matkou je Loki), vlky Gery a Frekya havrany Hugin a Munin. Odin je posedlý Ragnarokem(podle severské mytologie osudovým dnem či koncem světa) proto shromažďuje vojska, která by se pak odebrala do Vallhally, síni mrtvých kde Odin příjmá duše mrtvých bojovníků. Bydlí na hradě zvaném Ásgard, kde má taky svůj trůn, Hlidskjalf, vyrobený z pevného stříbra.
Odin je otcem slepého boha Höda. Jeho manželkou je hlavní bohyně Frigg, se kterou měl syna Baldra. Odin, jakožto vudcé padlých vojáku způsobuje noční bouře.  

Thor

Thor (Tor, Donnar) Hromovládce je druhý nejdůležitější bůh severské mytologie, syn nejvyššího boha Odina a manžel bohyně země, Sif. Thor je ze severských bohů nejsilnější. Mezi jeho atributy patří rudé vlasy a vousy, kladivo, opasek síly Megingjörð, železné rukavice Járngreipr a vůz tažený kozly.
První záznamy o Thorovi pocházejí od římského historika Tacita, který Thora spojoval buď s Jupiterem, římským bohem blesku, nebo Herkulem. Herkulem proto, že by v řecké mytologii největším hrdinou a díky podobné zbrani. Herkules byl ozbrojen obyčejným kyjem, kdežto Thor třímá ve svých rukou Mjölnir, hromové kladivo.  

Zatímco opasek pouze znásobuje Thorovu už tak obrovskou sílu (podobně jako opasek na kterém visí Excalibur) a rukavice mu umožňuje kladivo držet (protože podle Eddy, jednoho z trpaslíků, kteří kladivo kovali, kousla do oka moucha, kterou poslal bůh lsti Loki) Mjölnir z něj dělá pána blesku, kdykoliv kladivem udeří, zahřmí hrom. A podobně jako Odinovo kopí, vržené kladivo nikdy nemine cíl a vždy se Thorovi vrátí zpět do ruky.
O kladivo ho ale jednou, v zimě (proto v zimě nehřmí), podle pověsti připravili obři, Thor je vždy popisován jako velmi vznětlivý a tak začal zuřit a rozhodl se sídlo obrů napadnout. Bez svého kladiva by byl ale poražen, nebýt Lokiho, který Thorovi útok rozmluvil a vymyslel lest.
V té době se jeden z obrů chtěl ženit, Loki tedy převlékl Thora do svatebních šatů a nasadil mu závoj skrývající rudé vousy. Obr toužící po svatbě se divil proč jeho nevěsta jí celé voly a proč si nesundává závoj, přesto věřil zvěstem o její kráse a dvořil se jí. Aby jí předvedl svou moc, dokonce jí položil do klína Mjölnir, v tom okamžiku Thor strhl šaty a závoj, popadl kladivo a všechny obry pobil. 

Největím Thorovým nepřítelem nejsou obři, ale Jörmungandr obrovský mořský had, který je spolu s Hel a Fenrirem, jedním ze tří dětí boha Lokiho. Jörmungandr byl bohem Odinem svržen do moře našeho světa, kde se rozrostl natolik, že se obtočil kol celého světa a zakousl se do ocasu. Jakmile se pustí, Midgard (náš svět) se rozpadne a nastane Ragnarok, konec světa a poslední souboj mezi obry a bohy. Během Ragnaroku bude Thor s Jörmungandrem bojovat, porazí ho, ale jakmile ujde devět kroků, padne zabit hadím jedem. 

V našem, smrtelnickém světě hraje Thor velkou roli i se svým kladivem, které bylo v desátém a jedenáctém století, kdy probíhaly pokusy o christianizaci Skandinávie, symbolem odporu křesťanství, neboť se podobně jako kříž nosilo na krku.
Důležitější než kladivo je ale Thorovo jméno, které v němčině (donnerstag) a angličtině (Thursday) označuje čtvrtek. 

Loki

Loki je velmi lstivý bůh. Vyhlásil pokrevné bratrství s Odinem, ale při Ragnaroku bojoval proti němu. Loki je synem obrů Farbáutiho a Laufey.
Je otcem velkých stvůr; hada Jormunganda, který prý obepíná celý svět, vlka Fenriho, Hel - vládkyně podsvětí a omylem i Odinova sedminohého koně Sleipiho, když byl znásilněn v podobě kobyly. Ale i dalších.
Na výpravě s Odinem a Hönem padl Loki do spárů Tjaziho. Orel ho pustil pod podmínkou, že Loki vyláká bohyni Idunn i s jejími jablky ven z Ásgardu. Když tak Loki učinil, obr Tjazi (v podobě orla) Idunn unesl. Bohové bez Idunniných kouzelných jablek začali stárnout, proto donutili Lokiho, aby bohyni získal zpět. Loki si půjčil sokolí roucho a vydal se k Tjaziho jeskyni. Tam Idunn proměnil v ořech a v pařátech ji odnesl zpět do Ásgardu.
Loki za pomoci slepého Höda a větvičky ze jmelí zabil Baldra. Hel později souhlasila, že pokud dostane souhlas od všech lidských stvoření, Baldra oživí. Když jenom Loki převlečený za stařenku nesouhlasil, Hel odmítla Baldra oživit. Když na to bohové přišli, rozhodli se ho potrestat a povolaly jeho dva syny Váliho a Nafriho. Váliho proměnili na vlka, který roztrhal Nafriho a jeho střevy přivázali Lokiho ke třem kamenům. Jeden kámen měl pod rameny, druhý pod zády a třetí pod koleny. Lokiho tam také týrali jedem z hada. Loki trpěl tak moc, že vznikala zemětřesení. Vysvobodit se mohl, ale jenom když nastal Ragnarok.

Brynhilda

Nejslavnější Valkýrou pak podle Ságy o Volsunzích byla překrásná Brunhilda.
Třebaže Odin slíbil vítězství v bitvě svému věrnému vyznavači Hjalmgunnarovi, Brunhilda "předurčila", že Hjalmgunnar bude mezi padlými, a tak způsobila jeho smrt. Odin ji za neposlušnost potrestal a uvedl ji do věčného spánku v síni obklopené plameny. Osvobodil ji hrdina Sigurd a oba se do sebe zamilovali, jenže později byla Brunhilda lstí přinucena k manželství se Sigurdovým švagrem. Brunhilda se pomstila a nastrojila Sigurdovu smrt, nedokázala si to však odpustit a nakonec se vrhla do jeho pohřební hranice. (Jana Baťková)

Frigg

Frigg byla manželkou Odina. Zná osudy všech bohů, včetně svého syna Baldra, před nímž se ho snažila neúspěšně zachránit. Byla prý velice krásná, chodila ve vznešených šatech. 

Heimdall

Heimdall je jedním z nejzáhadnějších bohů. Je to syn ((odin/::Odina)) a všech devíti dcer boha Aegira. Heimdall má zlaté zuby a ohromnně dobrý sluch. Slyší dokonce i růst trávu a také slyší jak se ovcím vlní vlna na zádech. Heimdallovým úkolem je troubit na roh. Také chrání most, ve snaze zabránit. Když ale nastane Ragnarok, vytroubí zvuk, který bude tak mohutný a silný, že ho budou slyšet i na konci země. Bohové podle toho poznají že Ragnarok opravdu nastal. Heimdall v poslední bitvě bojuje s odvěkým nepřítelem Lokim a oba pak v boji umírají. Heimdall měl s lidskými ženami tři syny, jeden byl otrok, druhý sedlák a třetí král.

zdroj: postavy.cz

Vanir

Vanir je v norské mytologii kmen božstev spojený s pozemkem, mořem, plodností a sexualitou, který se nakonec smířil s dominantním bohem Aesirem po táhlé válce. Mezi známější členy tohoto sub-paneteonu patří Njord, norský bůh moře a Freyja, norská bohyně lásky, která patřila k nejvýznamějším. Vanir, nejspíše představuje božstva pocházející ze staré Evropy před indoevropskými migracemi

Æsir

Je hlavní panteon v norském náboženství. Tento panteon zahrnuje bohy jako Odin, Thor, atd. Druhý pantheon byl právě již zmíněný Vanir. Příbuzným termínem ve staroangličtině je ōs, který se postupně transformoval zkrz germánštinu do slova ansuz od toho ansuzova runa (viz runy). Na rozdíl od slova goð = god = bůh se slovo ōs v křesťanské kultuře neuchytilo. 

Jotuni

Jotuni jsou tvorové starší než Ásové a Vanové, jsou to ledoví obři. Legenda praví, že Ymi, první z nich, se vynořil z ledu v zející prázdnotě a byl otcem i matkou všech ledových obrů, kteří povstali z potu v jeho podpaží. Byl zlý a krutý. Ódin a jiní měli dost jeho krutosti a proto Ymiho zabili. Jeho maso se stalo zemí, jeho nezlomené kosti horami, zuby a čelisti kameny a balvany, krev řekami jezery a moři a lebka oblohou, kterou ve čtyrech rozích podpírali trpaslíci.
Ledoví obři nyní žijí v Jotunheimu kde vládne obr Ásvind. Ne všichni obři byli nepřátelští k bohům.

Skými

V překladu Nesmírný. Tento ledový obr byl tak veliký, že Thór, loki a jejich služebníci jednou nevědomky usnuli v palci Skrýmiho rukavice o níž se domnívali, že je to veliká síň. 

Angerboda

První žena Lokiho byla obryně Angerboda, s níž přivedl na svět tři obludné děti, Fenriho, dravého vlka, který měl přivodit smrt Odinovi. Jörmunganda, zlého hada, který měl přivodit smrt a zároveň být zabit Thórem. A Hel, hnijící dívku, která byla zapuzena do Heliny říše, neboli podsvětí, kam odcházeli mrtví, kteří zemřeli potupnou, nehrdinskou smrtí.
Na obrázku Thór háže Jörmunganda do hlubin oceánu, zatímco Angerboda chrání svého potomka, vlka Fenriho. 

Hrungnir

Podle germánské mytologie je nejsilnějším z ledových obrů. Tento obr vyzval Ódina v závodě koní se svým hřebcem Gullfáxim (zlatohřívák). Ódin ovšem se svým osminohým koněm Sleipnim nad Hrnugnirem zvítězil. Pozval ho do Ásgardu, aby si odpočinul před návratem do Jotunheimu. Tam se však Hrungnir opil a začal se chovat drze, dokonce vyhrožoval, že si na svých ramenech odnese do Jotunheimu Valhallu. To rozhořčilo Thóra a Hrungnir ho vyzval na souboj. Když se o souboji dozvěděli ledoví obři, vyrobili z hlíny obra neskutečných rozměrů, aby Hrungnirovi v souboji pomohl. Když Thór obra viděl, pomočil své kalhoty, jeho vozataj však hliněnému obrovi podsekl nohy, a ten se skácel k zemi. Thór po obrovi hodil kladivem a rozrazil Hrungnirův brusný kámen, který použil místo štítu, úlomky z něj se rozlétly všemi směry. Dodnes prý jich několik zůstalo zaraženo v Thórově hlavě. Kladivo následně rozdrtilo Hrungnirovu lebku.